ZŠ Jungmannova 660, Roudnice nad Labem
Jungmannova 660
413 01
Roudnice nad Labem
Ústecký kraj
Přihláška kompletní
Charakteristika
Chtěla bych vás seznámit s mojí třídní paní učitelkou. Je to velice akční a moderní mladá žena. Jmenuje se Nikola Drobná. Narodila se v únoru roku 1993.
Je štíhlá, má světle hnědé vlasy a hnědo-zelené oči.
Učí na 2. Základní škole v Roudnici nad Labem.
Když jsme v roce 2017 nastoupili do 1. třídy, nevěděli jsme, co nás čeká, a že budeme mít takové štěstí na nejlepší třídní učitelku pod sluncem.
Naše paní učitelka Nikola Drobná je pro nás něco jako druhá maminka a my pro ni jako její děti, můžeme se jí svěřit se vším a vždy nám dobře poradí.
Nejen, že nás už naučila spoustu věcí, způsob učení s ní je hravý, mají ji rády i ostatní třídy, které učí, velmi dobře vychází i našimi rodiči, se kterými je vždy v kontaktu.
Jako sedmáci známe naší paní učitelku Nikču už 7 let. Je nejen naše učitelka češtiny a informatiky, ale také dobrá kamarádka, která umí vždy pomoct a vyslechnout.
A přestože i ona má někdy špatnou náladu, umí zlepšit život i spravit vše na pozitivní. Umí nám pomoct i psychicky a vyslechne si opravdu každého. Má jak se říká srdce na pravém místě. Zažili jsme si s ní toho opravdu hodně, někdy sice smutné chvíle, ale i skvělé zážitky, na které vždy budeme rádi vzpomínat.
Naší třídu zapojuje do projektů, které pomáhají lidem i zvířátkům. Připravuje pro nás různé akce, vánoční besídku, Mikuláše. Má ráda vyzdobenou třídu, s tím jí už můžeme pomáhat. Za každý školní rok připraví foto knihu, ve které máme naše společné zážitky navždy uložené.
Pro naši třídu byl asi nejsilnější zážitek, když jsme jeli na školní výlet a do našeho autobusu narazil traktor. Všichni byli ve stresu, někdo musel do nemocnice, ale paní učitelka tam zůstala do poslední chvíle. Ona sama měla poškozenou krční páteř, do nemocnice odjela až úplně poslední a další den i s krunýřem na krku na nás čekala ve škole.
Nikdy nás v ničem nenechala. Dokonce nás nenechala ani na prvním stupni.
Přešla s námi na druhý, kdy začala učit informatiku a stále nás doprovází, je nám nápomocná a pořád se snaží, aby se nám ve škole alespoň trochu líbilo.
Nikdy nám neřekne ne a vždy je tu pro nás
.
Zažili jsme spolu spoustu akcí. Halloween, vánoční přespávačku, pyžamovou párty, teplákový den, rozdávání kolíčků štěstí, vánočních přání apod.
Na prvním stupni jsme každý rok měli jiné téma, jiné soutěže a jiné motivace. Ani na druhém stupni nás o motivace neošidila. Každé pondělí kontroluje penály za sladkosti. Každý rok máme adventní kalendář, slavíme svátky i narozeniny.
Nejsme jen třída, jsme jako rodina.
Příhoda
Jako nejsilnější a nejkrásnější zážitek chceme popsat naší “rozlučku”.
Byl konec školního roku a paní učitelka si pro nás přichystala rozloučení.
Končili jsme v páté třídě a trochu jsme se báli, koho budeme mít jako třídní na druhém stupni.
Stanovali jsme, hráli jsme hry, opékali buřty, tancovali a polévali se vodou.
Nejdřív ale bylo zahájení.
Paní učitelka si pro každého z nás přichystala spoustu dárků. My sami jsme se jako děti složili na řetízek srdce z Pandory. Paní učitelka dostala tu největší kytku na světě. Plakala dojetím a my také.
Ale největší dojetí přišlo na závěr, když pan ředitel oznámil, že jde paní učitelka s námi i na druhý stupeň. To už brečeli i rodiče.
A co teprve začátek nového školního roku a naše třída!
Celý vnitřek paní učitelka vyzdobila obrázky od první třídy. Měla schované i naše dopisy a udělala tam takovou výstavu.
Upekla dort, kde každý z nás měl svou fotku.
Nechyběla ani stezka odvahy a strašidelné příběhy. Jeden takový si pamatujeme dodnes. Týkal se totiž sklepa ve škole. A když jsme pak před Vánoci ve škole spali a hráli v noci po celé škole na schovávanou, tak jsme přišli na to, že příběh asi bude pravdivý.
Celá škola byla ten den i noc jen naše.
Měli jsme vánoční večeři, rozdávání dárků, karaoke, tancování a nejlepší schovku na světě.
Zážitků s paní učitelkou Nikčou máme spoustu a naše největší přání je, aby s námi vydržela až do deváté třídy. Máme jí za vše, co pro nás udělala, moc rádi.