Gymnázium P. Křížkovského s uměleckou profilací
Kristenova 58/27
624 00
Brno
Jihomoravský kraj
Postupuje do semifinále
Charakteristika
Paní profesorka Julíčková učí český jazyk a literaturu a také tvůrčí psaní. Je velmi sympatická, vstřícná a často se usmívá. Na její hodiny se vždy těšíme, protože jsou milé a pohodové. Dokonce jedny z nejklidnějších vůbec, čemuž jistě napomáhá vzájemný respekt i poutavost hodin. Tento respekt, který mezi sebou máme, vznikl díky tomu, že se o nás nezajímá pouze jako o studenty, ale i jako osoby s vlastními zájmy a potřebami. Ptá se nás, jak se nám daří, jestli zvládáme, co potřebujeme, a zároveň se nám snaží poradit a vyjít vstříc.
Co se týče poutavosti, paní profesorka rozhodně dokáže zaujmout. Vypráví tak, že se to příjemně poslouchá. Nejde ale pouze o to, kdy se autor narodil a zemřel a která díla napsal. Spojujeme věci do souvislostí v rámci skupinových prací i debat, porovnáváme nové poznatky s dosavadními znalostmi, diskutujeme nad tím, co je obsahem, příčinou a účelem autorova sdělení s ohledem i na jeho osobní život. Také nám paní profesorka zmíní různé odkazy v jiných dílech nebo podoby původního díla, jako je například zhudebnění či zfilmování, z kterého si často pustíme ukázku, abychom měli i názornou ukázku. Díky tomu si z informací skládáme pomyslnou mozaiku a s každou novou znalostí tvoří ucelenější a smysluplnější obraz. Tím máme nejen větší motivaci do hodin, ale i si toho více odneseme.
K motivaci přispívá i fakt, že se bavíme o tom, k čemu nám to všechno vlastně bude. Že část využijeme tak, jak se přímo učíme, něco třeba nevyužijeme vůbec, ale zase nám to pomůže v pochopení něčeho dalšího. Nejdůležitější však je, že vše přispívá k tomu, jakým způsobem přemýšlíme.
Moc si jí vážíme a i nominací jí chceme poděkovat za to, co pro nás dělá.
Jsme moc rádi, že Vás máme, paní profesorko!
Příhoda
U paní profesorky Julíčkové asi nejde popsat pouze jednu výraznou příhodu. Jde o každou společnou hodinu, kterých je díky tomu, že učí český jazyk a tvůrčí psaní, které má část třídy jako předmět v rámci umělecké profilace, čtyři až pět týdně.
Tedy dostatečně mnoho na to, abychom v našich společných hodinách vytvořili bezpečný prostor a fungující průběh hodin.
Minulý rok jsme měli český jazyk a literaturu v jeden den až ve 14:25 a tak když jsme zrovna měli náročný den a bylo to na nás vidět, paní profesorka se nás zeptala, co nás trápí a společně jsme si povídali a probírali různá, pro nás aktuální, témata.
V hodinách gramatiky s námi vždy efektivním způsobem probírala pravopis - většinou společnou prací na různých cvičeních z učebnice spolu s jejím výkladem.
Vždy nás v hodinách gramatiky učila, že pravopis je funkce, nikoliv pouze formalita.
V hodinách slohu v nás podporuje kreativitu. Také chápe když to prostě nejde - většinou je proto třeba na výběr z různých témat, často u většiny větších zadání společně pracujeme na myšlenkové mapě přes celou tabuli.
Nejvíce si tedy vážím její podpory, pochopení a hlavně skvělé zpětné vazby - odhadne také v každém jedinci jeho schopnosti a dle nich poskytuje individuální zpětnou vazbu. Nevytýká chyby, pouze nám je ukazuje a poradí, jak se jim příště vyhnout. Posouvá nás v tom, co se nám povede a když máme zájem, ochotně s námi texty posouvá k pokud možno jejich nejlepší podobě.
Když jsme probírali slohový útvar - úvahu, místo pouhého napsání úvahy, ve skupinách jsme o tématu, které jsme si vybrali z myšlenkové mapy na tabuli, debatovali a následně vymýšleli formu, jakou dané téma představíme (formy se vymysleli nejrůznější - od moderované debaty až po krátké divadelní představení).
V hodinách literatury na začátku vždy paní Julíčková poutavě povídá o tématu dané hodiny - většinou o konkrétním díle či autorovi, případně o období v historii literatury a poté si čteme ukázky.
Když zrovna probíráme nějaké dramatické dílo, proběhne i “scénické čtení” - při probírání Voskovce a Wericha jsme společně se spolužákem ostatním scénicky přečetli jeden z jejich dramatických textů a všichni jsme se u toho řádně nasmáli, včetně paní profesorky.
Hodiny tvůrčího psaní jsou vlastně takový rozšířený sloh, kde je méně žáků a práce je tak více koncentrovaná, více do hloubky. Každou hodinu zkoušíme různé umělecké styly, jak správně vypointovat příběh a spoustu dalšího, je to zkrátka další skvěle strávený čas spolu:).
Jsme spolu už pět let, ale začátky nebyly tak moc idylické:). V primě jsme byli hodně upovídaná třída a někdy už to prostě nešlo a tak se párkrát stalo (snad jenom dvakrát, možná i jednou, ale doteď si to pamatuju), že paní Julíčková místo toho, aby nás překřikovala a učila nás něčemu a co jsme v tu chvíli hloupě neměli zájem, tak prostě z hodiny odešla. Účinek to mělo okamžitý. Cítil jsem se fakt blbě a došlo mi, že jsme se nezachovali vůbec férově a paní profesorka nás takhle naučila o vzájemném respektu.