Základní škola Be Open
Pilská 9
198 00
Praha 14 - Hostavice
Hlavní město Praha
Přihláška kompletní
Charakteristika
Přihlásili jsme naši paní učitelku Zuzku do této ankety, protože si myslíme, že si to zaslouží.
Je naší třídní učitelkou od první třídy, to znamená 4 roky. Po celou tu dobu je pro všechny své žáky tou nejlepší, která se stará, aby byli vzdělaní a vychovaní.
Má pro to ty nejlepší povahové vlastnosti. Je kamarádská, veselá, kreativní, nenahraditelná. Nikdy se nestalo, že by nevyslyšela naše přání a potřeby. Můžeme se na ní kdykoliv a s čímkoliv obrátit. Vždycky si udělá čas, vyslechne nás, poradí a pomůže. Celá třída ji za to máme nesmírně rádi.
Víme, že se o nás vždy postará stejně, jako bysme byli její vlastní děti.
Baví nás i to, jak učí, jak nám všechno srozumitelně a trpělivě vysvětlí. Je spravedlivá. Dokáže i zamhouřit oko. Když uděláme chybu, tak věří, že naše nedostatky ve vědomostech doženeme a dopilujeme.
Jezdí s námi i na různé akce do přírody, ale i do města na exkurze a za kulturou. Při cestách mimo Prahu všechno zařídí, vyřídí, neznáme problém, který by neuměla vyřešit. Je s ní velká legrace, nejraději by výuku s námi protancovala. :-).
Hodně věcí jsme se od ní naučili a jsme jí za to vděčni. Je hodně vzdělaná v různých oborech. Sama má čtyři děti a když jim doma pomáhá s přípravou do školy, naučí se přitom hodně nových věcí a pro nás má pak vždycky vysvětlení, když se na něco ptáme.
Zuzčina výuka je pestrá, zajímavá a přitom si užijeme spoustu legrace. Zuzka nás vyučuje všechny předměty 1. stupně kromě angličtiny.
Nominujeme ji zároveň na DÁLKOVÉHO ÁMOSE a ÁMOSE ČT.
Příhoda
Jedna z krátkých příhod se Zuzkou.
V letosnim roce jsme byli naše třída na škole v přírodě. Zažili jsme v ní spoustu legrace, protože s námi byla jako učitelský doprovod Zuzka Urbanová. Starala se o nás úplně nejvíc, ten týden byl celý super.
Jednou jsme se ale trochu zpozdili se snídaní a ujel nám autobus, kterým jsme měli jet na plánovaný výlet. Proto jsme jeli až tím dalším a museli jsme změnit cíl cesty. Zuzka navrhnula, abysme jeli na vrch Kozákov, kde je takové zajímavé místo - lom. V něm měly být vzácné kameny, které se tam přímo dají dělit a třeba taky brousit u jednoho starého pána, který bydlel nedaleko.
Problém nastal, když jsme zjistili, že autobus přímo k lomu nejede, ale musíme jít asi tři kilometry pěšky, do pořádného kopce.
A k tomu bylo horko, protože byl letní den.
Šli jsme tedy statečně pěšky do táhlého kopce po silnici, kde vůbec nejezdily auta. Když nám do cíle chyběl asi kilometr, už jsme vůbec nemohli jít dál. Potili jsme se a dali bysme všechny naše peníze za nějaké osvěžení. Nikde nic nebylo.
Až najednou jsme přišli k takové farmě, kde měli bazén. Ten ale nebyl pro veřejnost, tak jsme jen smutně koukali, jak se v bazénu nikdo nekoupe a my bysme tak rádi do něj skočili.
Když to Zuzka viděla, tak zase přesně dokázala, proč je nejlepší. Šla za majitelem a domluvila se s ním, že se můžeme vykoupat. To bylo něco! Převlíkli jsme se do plavek a naskákali do vody.
Vůbec nás nemohli dostat ven. Už jsme po lomu netoužili. Ale asi po půl hodině jsme přeci jen poslechli Zuzku a vydali se na poslední kousek cesty do lomu.
Výlet jsme si díky koupeli náramně užili a děkovali jsme Zuzce, jak to krásně zařídila, abysme se po cestě osvěžili. A ještě po cestě tam nám všem koupila zmrzlinu. To byla velká paráda.