Základní škola Litomyšl, U Školek 1117, okresSvitavy
U Školek 1117
570 01
Litomyšl
Pardubický kraj
Postupuje do semifinále
Obhajoba přijata.
Charakteristika
Rádi bychom vám představili našeho milého třídního pana učitele. Jan Coufal je člověk, který se do všeho pustí naplno s velkým nadšením. Rozsah jeho aktivit je velmi široký, pro mnohé z nás nepochopitelný. Vystudoval Informatiku a zeměpis, ale zvládá nás skvěle naučit cokoliv i z jiných předmětů. Pana učitele známe již od druhé třídy, kdy nám nejprve dělal asistenta a vychovatele, od třetí třídy do deváté je naším třídním učitelem. V každé z těchto rolí je jedinečný a naprosto výjimečný, svým vtipem a nápady nás vždy dokáže nadchnout. Kdybychom měli pana učitele charakterizovat jediným slovem, řekli bychom, že je inspirativní. Sám o sobě říká, že není žádným učitelem, ale pouze průvodcem na dlouhé cestě za vzděláním. Výuka s ním je velmi zábavná, netradiční, pestrá a hlavně promyšlená. Pan učitel ji podává hravou formou. Tím u nás vzbuzuje kreativitu, samostatnost, logické a kritické myšlení. Učí nás sdělit svůj názor, nebát se ho obhájit. Jde mu o to, abychom zvládli prezentační dovednosti, schopnost naslouchat, týmově pracovat, být pozitivně nastaven a jít si za svým cílem. U každého z nás dokáže najít silné stránky a ty nám pomáhá rozvíjet. Využívá každou chvíli včetně školních výletů k tomu, aby nás prakticky připravil do života.
Zapojuje nás do spousty soutěží v rozmanitých oblastech, ve kterých díky němu dosahujeme výborných úspěchů a umisťujeme se na předních příčkách v republice. Zmiňme například soutěž Pangea, Logická olympiáda, Prezentiáda, Příběhy našich sousedů Postbellum, Nejlepší grafik Pardubického kraje, Nejlepší statistický plakát, anglická videa Send a Postcard a Sing a Song. Pan učitel vedl také velký projekt Nebuď smutný, dej si smoothie, který jsme vyhráli a díky němuž získala naše škola jako první v republice titul Podnikavá škola. Jeho zásluhou jsme též získali ocenění Škola spolupracující s Mensou ČR, jelikož se nadstandardně věnuje nadaným dětem.
Část letních prázdnin vždy stráví na táborech, které organizuje a kterých se někteří z nás rádi účastní. Velmi oblíbené jsou jeho další volnočasové aktivity pro děti ve škole, například klub deskových her, kroužek logického myšlení MyslIQ, vede také školní televizi Dvojka 2TV. Pan učitel nerozvíjí pouze nás žáky, ale i své kolegy učitele ze školy i z regionu. V době distanční výuky ochotně školil učitele v práci s Microsoft Teams. Vždy jim byl ochoten pomoci s řešením jakéhokoliv technického problému. V době koronavirové pandemie ještě stihl na 3D tiskárně vytvořit a zkompletovat několik set ochranných štítů. Neváhal si nařizovat budík a měnit materiál do tiskárny i v noci.
Obdivuhodný je i jeho přístup k osobnímu rozvoji, neustále se vzdělává, za vzděláním neváhá vycestovat ani na stáž do zahraničí, vyhledává si kurzy nejrůznějšího zaměření. Hraje ochotnické divadlo, říká, že ho začal hrát proto, aby se naučil překonat sám sebe a zlepšil se v komunikačních dovednostech.
Na to, že je panu učiteli pouhých 35 let, zvládl za dobu svého působení více, než několik učitelů dohromady po dobu celé své práce. Pro nás je velkým vzorem, moudrým a spravedlivým člověkem a nejoblíbenějším učitelem.
Příhoda
Vypadá to jako jednoduchý úkol, vybrat jednu příhodu prožitou společně s panem učitelem. Ve skutečnosti to tak není. Ono se asi není co divit, když máme pana učitele za třídního letos už sedmým rokem a je toho tolik, co jsme spolu prožili. Jenom když každý rok jedeme na výlet, spíme ve škole, oslavujeme společně Vánoce a podnikáme spoustu dalších věcí. To všechno jsou rozhodně zážitky, o kterých by se toho dalo hodně napsat.
Jestliže mám ale vybrat jenom jeden, vyzdvihla bych „tajný výlet“. Když na něj vzpomínám, připadá mi, jako by se to stalo nanejvýš loni. Spočítám-li to přesně, na jaře už to budou čtyři roky. To je strašné, jak ten čas letí! Proč vlastně „tajný výlet“? Ve skutečnosti je to přesně vystihující název.
Do poslední chvíle jsme vůbec netušili, kam na výlet pojedeme. Věděli jsme jenom, kdy a kde máme čekat a co si s sebou sbalit do batohu. Na autobusovém nádraží nám pan učitel předal obálku, z které jsme se dozvěděli, kterým autobusem máme jet a kde máme vystoupit. Z další obálky jsme zjistili, že se máme rozdělit do dvou týmů, v kterých budeme celý den plnit různé úkoly, za které budeme získávat body. Tak to probíhalo celý den, dostávali jsme obálky s úkoly, které jsme následně plnili. Nebyly to ledajaké úkoly, byly to spíš takové výzvy, museli jsme překonat strach z výšek, dobře spolu komunikovat... Během výletu jsme rozvíjeli různé schopnosti a hodně jsme se toho naučili. V neposlední řadě jsme výborně stmelili kolektiv. Nakonec nikdo nevyhrál. Důležitější na tom ale bylo, že jsme strávili celý den v přírodě a náramně si to užili.
Pan učitel udělal z obyčejného, pro nás nudného, chození po přírodě něco neobyčejného. Výlet jsme strávili v nedalekých pískovcových jeskyních, které jsme všichni znali už předtím. My jsme ale získali možnost poznat je z jiného úhlu pohledu a zjistit, kolik dobrodružství a zábavy se v přírodě skrývá. Všichni jsme si z toho výletu určitě něco odnesli a budeme to moci použít někdy v životě. To samozřejmě platí pro všechny chvíle prožité s panem učitelem, ne jenom pro tento výlet nebo kterýkoli jiný, ale také třeba pro všechny vyučovací hodiny. Škoda jenom, že už jsme v deváté třídě a čas pro takové zážitky se nám neúprosně krátí.