ZŠ Litomyšl
Zámecká 496
570 01
Litomyšl
Pardubický kraj
Postupuje do semifinále
Charakteristika
Všechno to začalo vlastně již v šesté třídě. Naším třídním se stal učitel dějepisu a výchovy k občanství Stanislav Švejcar. Uplynulo pár měsíců, pár společných zážitků a už nám bylo nad slunce jasné, že lepšího třídního si ani nemůžeme přát.
Stanislav Švejcar je dobrosrdečný, vtipný a stále optimismem hýřící učitel, kterému nikdy nedojdou nápady. Jeho výklad o dějinách udatného českého národa a historii vůbec nejsou jen nějaká monotonní povídání. Do svého vyprávění se dokáže perfektně vžít a dělá nám tak z hodiny mnohdy humorný zážitek. Při výchově k občanství s námi dělá různé zajímavé projekty, při nichž získáváme nové zkušenosti.
Čeho si však na něm vážím nejvíce, je ochota. Pomáhá nám úplně se vším, s čím za ním přijdeme. Nikdy nás neodmítne, ba naopak. Popovídá si s námi o našich problémech, utěší nás a mnohdy i dobře poradí. Není mnoho učitelé, kteří by se tak intenzivně věnovali svým žákům, proto si našeho třídního velmi vážíme.
Najde si na nás čas i ve svém volném čase. Za ty čtyři společně prožité roky nám udělal několik nočních škol, sportovních odpolední i školních výletů. Program byl pokaždé natolik vyhovující a zábavný, že na ně budeme vzpomínat ještě dlouho.
Zkrátka a dobře Stanislav Švejcar je pro nás autoritou a v něčem rozhodně i vzorem. Je nám ctí být právě jeho žáky.
Příhoda
Nejoblíbenější třídní akcí jsou rozhodně noční školy, kdy(většinou z pátka na sobotu) přespáváme ve škole a přitom hrajeme různé hry. Obvykle se v průběhu školního roku konají dvě a mezi nejoblíběnější se řadí ta, kterou jsme prožili na začátku osmé třídy.
Bylo to na konci září 2011. Tehdy jsme se ve škole sešli krátce před osmnáctou hodinou, rychle vybalili všechny věci a pak už... začali řádit. Na začátek jsme si vybrali takovou netradiční hru: Vodní bitvu. Při té dvě družstva proti sobě hází balonky naplněnými vodou. Měli jsme tehdy kolem čtyř set balonků, které jsme začali plnit všude, kde se dalo(na záchodě, ale i chodbě. Už tohle nás hrozně bavilo protože jsme byli celí mokří a to ještě ani nezačala hra. Potom jsme přeběhli ven na školní hřiště, kam jsme přinesli kbelíky(ale i odpadkové koše) plné těchto balonků. Rozdělili jsem se na družstva: kluci a holky. Každý si směl vzít jenom jeden balonek(nakonec jsme je brali po deseti) a házeli jsme jimi proti sobě. Byla to velká legrace, hlavně proto, že nejvíce byl mokrý pan učitel Švejcar. Když už jsme totiž neměli žádné balonky, běželi kluci s prázdnými kbelíky zpět do školy, kde je napustili až po okraj vodou. Potom utíkali zpět a všechny je na něho vylili. Takhle krásně mokří jsme se vyfotili a vrátili do školy.
Po převlečení do suchých oděvů jsme začali připravovat další část noční školy- netradiční módní přehlídku, jejíž smyslem bylo ukázat se v co nejroztodivnějším oblečení. Módní přehlídku moderovali naše dvě spolužačky. Viděli jsme poslední výkřiky módy, ale i úžasné modely jako třeba ?Břišní tanečnice?, ?Hoper?, ?Princezna rockerka? a ?Karlička?, jak jsme nazvali převlek pana učitele Švejcara. Přišel nalíčený a v dámských šatech. A proč Karlička? Protože jsme si mysleli, že pan učitel přijde převlečený za svého oblíbeného zpěváka Karla Gotta(v saku a s mikrofonem v ruce). Když tedy nevypadal jako Karel, pojmenovali jsme jeho převlek alespoň Karlička. Na závěr přehlídky proběhla soutěž o nejlepší model. Nejvíce hlasů získali modely ?Baletka?, ?Šmoulinka? a ?Karlička?.
Módní přehlídkou naše řádění nekončilo. Hráli jsme totiž naši vůbec nejoblíbenější hru- Upíry. Není nic úžasnějšího, než se schovávat ve škole, kde je v tu chvíli naprostá tma. A když sem tam zapomene nějaký učitel při svém odchodu zamknout třídu, je pak taková hra o to zajímavější. A proč název Upíři? Protože nestačí jenom někoho najít, ale musíte ho chytnout za krk a říct u toho ?ham?. Po této hře se noční škola trochu zklidnila. Někteří hráli Twister, jiní hru s názvem Čokoláda. Všichni sedí v kruhu, uprostřed je talíř a na něm zabalená čokoláda. Hází se kostkou, pokud někomu padne šestka, obleče si šálu, rukavice a čepici, vezme si příbor a zkouší kousek čokolády ukrojit.
Kolem půl druhé v noci jsme si chtěli jít ještě jednou zahrát Upíry, což nám už ovšem pan učitel zatrhnul a my si šli tedy lehnout. Protože máme ve třídě promítací plátno a dataprojektor, pustili jsme si alespoň film. Prvně jsme vybrali horor, ale nakonec jsme zvolili komedii. Ani po skončení filmu většina z nás nespala, a tak jsme si(k nelibosti pana učitele) povídali. Ráno nám to pěkně oplatil. Vzbudil nás již v sedm hodin- a ještě k tomu písní od Karla Gotta.
Když jsme se kolem půl osmé snažili opustit školu, nebylo to pro ty, kteří celou noc nespali, zrovna snadné. Myslím si ale, že noční škola se všem líbila a už se těšíme na další.
Celý tento program nám vymyslel pan učitel a rozhodně se nebál zapojit hry. Dokázal se oprostit od školních starostí a pořádně si to s námi užil. Děkujeme!!!