Harmonogram 

Zahájení  - 5. října 2024
Příjem přihlášek - do 31.12. 2024
Regionální kola - leden únor 2025
Semifinále - začátek března 2025
Finále - 28. března 2025
Galavečer-Kantorský bál - 29. 3. 2025

 

Sledujte nás na You Tube

Zahájení 30. ročníku ankety

Studio Zlatý Ámos
Aktuální informace

Jděte do toho ...
rady Zlatých Ámosů

Jak to vidí Ámos
Vzpomínka na zážitek a doporučení

Minutový učitel
Finalisté vás za minutu něco naučí

Najdete nás také na Instagramu a Facebooku

   

Účast kandidátů v jednotlivých regionech

Charakteristika

Paní učitelka Mgr. Jolana Hůrková
Seznamte se s Joli. Blonďatá dáma nižší postavy s permanentním úsměvem na tváři – to je
naše třídní učitelka Hůrková.
Setkáte-li se s paní učitelkou Hůrkovou, uvidíte dámu středního věku s krátkým sestřihem
vlasů a vybraným vkusem, která se ovšem v módě nebojí experimentovat. Nosí halenky,
blůzky, svetříky, ale nejvíce se nám žákům líbí v naší třídní mikině. Na hodiny si s sebou nosí
červené pouzdro a při čtení si napomáhá brýlemi.
Tahle paní učitelka moc dobře ví, jak nám zajistit lepší den. Žádná z jejích hodin není
nudná. Je skvělá ruštinářka, angličtinářka a hudebnice, naši třídu má navíc i na pracovní
činnosti - volbu povolání. V každé její hodině je něco, co nás baví, protože se vždy snaží
učení něčím oživit, například doplňováním textů písní, hrami na zapamatování slovíček a
nových pojmů, ale třeba i vařením specialit z cizích zemí nebo komunikací s rodilou Ruskou.
Hodiny hudebky, na ty se nejvíc těšíme. S doprovodem kytary a ostatních nástrojů
zpíváme písničky. Paní učitelka má opravdu nadání na hraní na kytaru a její zpěv je krásný.
Snaží se nás vést životem plným hudby a otevírat dveře tam, kam bychom se sami nedostali.
Nemluvíme tady proto jen o učitelce ze základní školy, na kterou se po roce dvou
zapomene, jak to tak už bývá. Za ty čtyři roky, co ji známe, nás vzala na spoustu výletů a
různých akcí. Na lyžařských kurzech naskočí na lyže a sjíždí svah s námi, školy v přírodě se
snaží okořenit výlety na paintball nebo na hrad, vezme nás na bowling, koupaliště i laser
game. Pro celý druhý stupeň organizuje Noc bez drog, kde jsou přednášky se zajímavými
lidmi – policisty, hasiči, pracovníky protidrogového centra, nebo třeba holkou, která
překonala anorexii, po nich následují večerní dílny jako čajovna, nealko bar nebo salón krásy
a noční spánek-nespánek v našich třídách.
Nejraději ale máme podzimní třídenní „adapťáky“, na nichž jsme se jako třída úžasně
stmelili. Paní učitelka se nebojí nechat nás „napospas“ svým dovednostem uvařit si jídlo na
celý den, pomáhat s organizací programu, postarat se o dřevo a mnoho dalších věcí. A večer u
táboráku s kytarou z jejího hlasu vyzařuje klid a bezpečí, které máme tak rádi.
Je tomu tak i proto, že je při komunikaci s žáky vždy profesionální a férová. Každému dá
právo vyjádřit svůj názor, k nikomu se nepřiklání v osobním zájmu. Problémy řeší důstojně a
rázně, nikdy je nenechá plavat a viník si z jejích slov mnoho odnese. Je to totiž nejen skvělá
třídní učitelka, ale i výchovná poradkyně a vedoucí školního parlamentu. Musí tudíž zvládat
více věcí najednou, ale zvládá je perfektně, a to nejen díky vztahu k dětem, ale i díky její
všímavosti. Už od pohledu zpoza brýlí na žákovi pozná, že je něco jinak, než má být…
Paní učitelka se nás snaží posouvat dál, a to v mnoha směrech. Vede nás k tomu, abychom
se naučili druhým pomáhat a při tom si z toho sami něco vzít: o Halloweenu pořádáme
anglické hodiny pro nižší ročníky, při prvostupňové Noci s Andersenem se jako „víly“
staráme o prvňáčky, na jaře společně organizujeme školní Talent Show, kdy je potřeba dát o
soutěži vědět celé škole, vybrat porotce, ale třeba i zajistit podavače stojanů na mikrofon,
protože i ti jsou důležití.
Po odchodu ze základní školy mi v srdci zůstane velká díra a minimálně poloviční podíl na
tom bude mít právě paní učitelka Hůrková. Chci, aby se jí při pomyšlení na nás vykouzlil
úsměv na tváři a ne vzpomínky na starosti, které s námi musela řešit. Mým velkým přáním by
tedy bylo nějak paní učitelku obdarovat – a Zlatý Ámos je skvělá příležitost.

Příhoda

Společná příhoda
Naše třída má společné zážitky, a pak také zážitky, které jako jednotlivci máme všichni
společné. Do těch prvních patří všechny vydařené akce, které jsme s paní učitelkou za čtyři
roky prožili. A co ty druhé? Ty jsou sice soukromé, ale má je každý z nás: „Nejvíc se mi
líbilo, jak jsme šli na výletě, a paní učitelka si se mnou celou cestu povídala…“ „S naší paní
učitelkou se totiž dá výborně povídat…“ „Můžeme jí říct cokoliv a ona nás vyslechne…“
Nebo také: „Povídal jsem si paní učitelkou o mých známkách a ona mi řekla, že mám na víc.
To mě povzbudilo a začal jsem se učit…“
Díky společnému povídání došlo i k příhodě z minulé zimy. Byla jsem poprvé na
lyžařském výcviku naší školy. Zrovna jsme se chystali na odpolední lyžování, když mi
najednou Deniska řekla, že potřebuje jít za učitelkou Hůrkovou vrátit půjčenou čelenku.
Cestou jsme procházely kolem pokoje učitelů, když tu najednou zahlédnu klíče, které si
zapomněli venku v zámku.
Šibalským pohledem se podívám na Denisku a vidím, že jsme zároveň dostaly ten samý
nápad, zamknout učitele! Potichu se blížím ke klíči, který jakoby mě schválně vybízel, abych
jím zamkla. Moje ruka se však zastavila jen pár milimetrů od klíče, protože jsem si to
rozmyslela. Váhavě jsme s Deniskou odešly a radši pokračovaly v cestě.
Už jsme v pokoji paní učitelek, čelenku jsme předaly a jen si tak povídáme. A najednou
jsme se nějak dostaly až k těm klíčům v zámku. Paní učitelka se začala smát a povzbudila nás,
že jsme měly učitele zamknout. Myslely jsme si, že vtipkuje, ale ona nám s úsměvem na tváři
řekla: „Holky, to jste měly udělat. Alespoň by si zapamatovali, že si nemají nechávat klíče
venku!“
Povzbuzeny jsme se tedy vrátily k jejich dveřím. A je to tady. Chytila jsem klíče, potichu
je otočila a utíkala za Deniskou do bezpečí. Potom jsme jako myšky poslouchaly, jestli něco
neřeknou, a najednou slyšíme: „Hele chlapi, nezamkl nás náhodou někdo?“
Smály jsme se my i paní učitelka, která je nakonec za nějaký čas pustila ven se slovy:
„Samozřejmě, že nevím, kdo to udělal. Nemůžu za to, že jste si nechali klíče v zámku!“
A to je další věc, kterou na naší paní učitelce máme tak rádi. Smysl pro humor, jaký mnoho
učitelů nemá.

ZÁŠTITY

Prezident Petr Pavel
Eva Pavlová, manželka prezidenta
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Místopředseda Senátu PČR Jiří Oberfalzer
Hlavní město Praha

 

ZLATÝ PARTNER

ZLATÝ MEDIÁLNÍ PARTNER