Harmonogram 

Zahájení  - 5. října 2024
Příjem přihlášek - do 31.12. 2024
Regionální kola - leden únor 2025
Semifinále - začátek března 2025
Finále - 28. března 2025
Galavečer-Kantorský bál - 29. 3. 2025

 

Sledujte nás na You Tube

Zahájení 30. ročníku ankety

Studio Zlatý Ámos
Aktuální informace

Jděte do toho ...
rady Zlatých Ámosů

Jak to vidí Ámos
Vzpomínka na zážitek a doporučení

Minutový učitel
Finalisté vás za minutu něco naučí

Najdete nás také na Instagramu a Facebooku

   

Účast kandidátů v jednotlivých regionech

Charakteristika

Náš pan učitel Náš pan učitel je velice hodný, milý a spravedlivý. Jmenuje se Petr Juráček. V naší škole není jenom učitel, ale i ředitel. A někdy by se pro nás roztrhnul, kdyby to teda šlo . Má smysl pro humor. Zapojuje se s námi do různých akcí a také nedávno vymyslel volby do školního parlamentu. Je velice férový v hodinách i o přestávkách. Jezdí s námi na různé výlety (třeba do Budišova, kde jsme spali v místní škole) a na různé akce. Pro tuto školu vytváří scénáře na divadelní představení. Hraje na 3 hudební nástroje-akordeon, klavír a flétna. Je nadšený sportovec a ve škole vede OKD (Ostopovické kreativní divadlo) a sportovní kroužek. Školní zahradu (přírodní zahradu-byla oceněna) zpřístupnil všem dětem a veřejnosti. Učí nás ČJ, M, ČAS ( přírodověda a vlastivěda vjednom), a INF. Troufáme si napsat, ŽE JE SRDCEM NAŠÍ ŠKOLY. Bez něj by to tady nebylo ono.


Pan učitel ví, že si nejlépe zapamatujeme nové poznatky, když je prožijeme, snaží se nás zapojit do „živého učení“. O víkendech s námi jezdí po okolí a ukazuje nám zajímavosti. Na tyto akce zve rodiče i seniory z naší obce. I to je zajímavé, protože si se staršími lidmi můžou popovídat i děti, které už nemají prarodiče.
Umí moc dobře spojit život obce a školy, ať už organizace jarmarků, divadla a oslav výročí obce.
Žáci školy

Příhoda

Náš výlet na Vysočinu
Přišli jsme do školy a všichni jsme se navzájem pozdravili, domluvili jsme se, že půjdeme na náš dvoudenní výlet o půl deváté. Odevzdali jsme kartičky pojišťovny. Naposledy jsme šli na záchod a už jsme si šli do vestibulu zkontrolovat naši výbavu. Zjistili jsme, že já a Jindra jsme si zapomněli kartáček na zuby. Jinak jsme vše měli všechno. Šli jsme si pro boty a pořádně jsme se oblékli, protože byla venku strašná zima. Pan ředitel nám rozdal podložky a psali jsme pracovní list. Všichni jsme se moc těšili. Ze školy jsme šli na zastávku Osovou, tam jsme nastoupili na osmičku a jeli jsme na hl. nádraží, tam jsme nastoupili na vlak a jeli dlouho až do Zastávky u Brna, kde jsme nastoupili na autobus. To byla zhruba hodina, a možná i víc. Potom jsme šli na oběd do pizzerie Harlekýn. Předem jsem zaměstnancům pizzerie napsala email, že se u nich chceme naobědvat. Objednala jsem 10 pizz se šunkou a 7 pizz s rajčaty. Moc se jim povedla a všichni jsme si pochutnali. Po obědě následovala prohlídka města a prohlídka baziliky sv. Prokopa. Město jsme si obešli a šli jsme pořád do kopce na prohlídku baziliky sv. Prokopa. Až jsme si odložili batohy, tak jsme s paní průvodkyní šli. Vysvětlila nám, na co bazilika sloužila, a šli jsme do sklepení. Byli jsme i na obrovské zahradě. Následovalo hledání informačních center. První bylo v Bazilice, druhé středisko bylo od toho prvního mnohem dál. Tam byla i ukázka pokojů a svátků, které slavili. A poslední středisko bylo na náměstí. Rozdělili jsme se u 2. střediska. To bylo na nakupování. Šli jsme já, Bětka, Stellča a Honza šel jen jako doprovod, aby neštval paní vychovatelku Lenku. Nakoupili jsme vše podle seznamu a spojili jsme se se zbytkem třídy. A byli jsme na cestě do Budišova. Nastoupili jsme na autobus a potom na vlak. Na nádraží na nás čekala paní zástupkyně ředitele Jana Janová. Nešli jsme dlouho a byli jsme ve škole. A už na nás čekala prohlídka školy. Všichni jsme měli pusu dokořán, když jsme viděli, jak to tam bylo obrovitánské. Paní zástupkyně nás provedla asi pěti místnostmi a byly úplně nádherné a velké. Ze začátku jsme se neubytovali, to jsme dělali až večer. Večer probíhal báječně. Pan učitel nám dovezl spacáky a my jsme nosili karimatky atd. Pan ředitel se zeptal, kdo chce dělat večeři, tak jsme se přihlásili: já, Bětka samozřejmě Stella, Pája, Sára a Alča. Ostatní hráli florbal nebo na schovku. Jak to probíhalo v kuchyni: rozdělili jsme si práce a vše šlo jako po másle. Až bylo vše hotovo, sešli jsme do sklepa a zavolali kluky, aby se šli navečeřet. Prvně vešli učitelé a dospělí a potom až kluci. To znamená: pan ředitel z Budišova, paní zástupkyně, manžel paní zástupkyně, náš pan zástupce a pan ředitel z Ostopovic a Lenka. Potom jsme do zkušební kuchyňky pustili i kluky. Muselo se to vše zdokumentovat, protože to bylo nádherně nachystané. Až se najedli žáci, pustili jsme k večeři i učitele. Lenka uklidila a umyla nádobí a my jsme si mohli konečně odpočinout. Šli jsme do relaxační místnosti a tam jsme hráli Túry múry, to je Stellčina hra. Už bylo pozdě, tak jsme se šli osprchovat a vyčistit si zuby. Následoval slíbený film. Dohodli jsme se na Korunním princi, pohádka byla hezká, jenže já jsem ji skoro celou zaspala. Vstali jsme, udělali jsme si potřebnou hygienu a šlo se na snídani. Byl nějaký chléb s pomazánkou. Na snídani jsme se rozdělili do skupin a na hodiny vyučování na výběr bylo: ruský jazyk, český jazyk, anglický jazyk, hudební výchova, německý jazyk a fyzika. Já, Stella a Bětka, jsme si vybraly ruštinu. Po vyučování jsme šli na zahradu. Na zahradě jsme měli úkol. Paní zástupkyně nám rozdala PL na kterém byly básničky. Vždy jsme měli doplnit nějaké slovo nebo písmeno. Vyšlo slovo poštolka. Byla to zábavná hra. Čekala nás prohlídka zámku s vycpaninami, který byl kousek od školy v Budišově. Pan ředitel koupil vstupenky a mohlo to začít. Začali jsme hned na začátku schodiště a byly tam antilopy různých druhů. Vstupovali jsme do místností, ve kterých jsme nestačili ukazovat na nádherné vycpaniny. Nejvíc se mi líbila místnost s mušlemi a malými ptáčky. Ale ještě víc se mi líbil tygr, lev a lvice. Ti byli nejnádhernější. Škoda, že jsme si nemohli na nějaká zvířata sáhnout, protože byla najedovaná. Bohužel na nás čekal oběd, byl řízek obalovaný v nějakém těstíčku, brambory a okurkový salát. Bylo to moc dobré. Rozloučili jsme se, poděkovali a pochválili jim jejich nádhernou školu. Čekala nás cesta domů. Čekali jsme asi dvě minuty a už nám jel vlak, měl jen jeden vagon. S Bětkou jsme si sedly naproti sobě a batohy jsme měli vedle sebe. Jeli jsme chvíli a už jsme přestupovali na autobus. Seděla jsem zase s Bětkou. Zase jsme jeli chviličku a byli jsme ve vlaku. Tím vlakem jsme jeli déle. Povídali jsme si a byla to suprová cesta vlakem. Vystoupili jsme na nástupišti a tam byli nádherné kočičky. Tak jsme se s nimi mazlili. Rozloučili jsme se svým pozdravem: „Tuli tulí“. A jeli jsme domů. Odváželi jsme Fildu do hospody.
Anička Kozáková

ZÁŠTITY

Prezident Petr Pavel
Eva Pavlová, manželka prezidenta
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Místopředseda Senátu PČR Jiří Oberfalzer
Hlavní město Praha

 

ZLATÝ PARTNER

ZLATÝ MEDIÁLNÍ PARTNER