ZŠ Jana Václava Sticha - Punta Žehušice
Ke Křížku 190
28575
Žehušice
Středočeský kraj
Postupuje do semifinále
Ámos Středočeského kraje 2017.
Charakteristika
Pan učitel Procházka učí na 1. stupni (všechny prvostupňové předměty).
"Můj pan učitel Miroslav Procházka je: hodný, spravedlivý, milý, přísný, sportovec, je s ním legrace, hraje na kytaru, je mým vzorem." (M. Pokorný, 3.roč.)
"Je hodný, milý, spravedlivý, pravdomluvný, suprový, štědrý, oslavuje s námi narozeniny, nápaditý, chytrý, umí vysvětlit učení, šikovný, umí nás rozesmát." (B. Šálená, 3. roč.)
"Je hodný a spravedlivý. Hraje s námi hry z matematiky, češtiny, angličtiny a prvouky. Slaví s námi narozeniny. Na Vánoce staví stromeček. Vždycky má čas. Umí angličtinu." (M. Šilha, 3. roč.)
"Pan učitel Procházka je jedním slovem skvělý. Vymýšlí pro nás spoustu zábavného učení a z celé třídy dělá kamarády. Nejenom vyučování, ale i výlety mě moc baví. Všechny nás moc mrzí, že se s ním na konci školního roku budeme muset rozloučit a přenechat prvňákům. Myslím si, že takového pana učitele by měli mít na každé škole." (S. Semerád, 3. roč.)
"Mně se líbí na panu učiteli, že nám nedává na víkendy domácí úkoly a že nerad dává špatné známky. Je moc hodný a rád s ním vyrábím a líbí se mi školy v přírodě, protože se mi líbí bojovky." (R. Středa, 3. roč.)
"Pan učitel Procházka nás učil od 1. do 5. třídy. Snažil se, aby pro nás bylo učení zábavné a všechno jsme rychle pochopili a dobře uměli. Při hodinách používal různé vtipné pomůcky. Jezdil s námi na výlety, exkurze, plavání a na školu v přírodě. Všude se o nás staral jako o své děti. Je hodný, spravedlivý i trochu přísný. Přál bych všem žákům takového super učitele!" (M. Čežík, 8. roč.)
Příhoda
"Pan učitel byl... no prostě skvělý. Měla jsem ho pět let jako třídního a nemůžu si stěžovat. Jezdil s námi na výlety a exkurze a školy v přírodě, ale s žádným učitelem bych si to neužila ve škole víc, než s panem učitelem Procházkou. Tak například jsme byli v první třídě na škole v přírodě a moje spolužačka běžela okolo řeky po mokrých kamenech u kraje, protože jinde nebylo místo. A jeden mokrý kámen se jí smekl a skončila ve vodě na placatém kameni. Pan učitel ji vytáhl z té řeky, ale přitom si rozbil své jediné hodinky. Ale tato vzpomínka není jediná. Vzpomínám si na to, jak jsem byla ve druhé nebo ve třetí třídě zase na škole v přírodě, ale těsně před ní jsem byla nemocná, takže jsem si vzala s sebou všechno učení. Jenže hned, co jsme přijeli, jsme šli na túru a já jsem si zapomněla to učení vyndat z batohu. Batoh byl strašně těžký, když jsme zastavili, tak se mi do něj pan učitel podíval a byl tak překvapený, že tam mám učení, že ho celou cestu zpět do chatky nesl on. Bylo to krásných pět let s ním, je to moc hodný a fajn učitel. A vše, co umím, za to vděčím hlavně jemu. Mé jediné přání je, abych to s ním mohla prožít znovu." (O. Suchánková, 8. roč.)