ISO
Sokolovská 76/6
779 00
Olomouc
Olomoucký kraj
Přihláška kompletní
Charakteristika
jmenuji se Jirka Mašek, je mi 12 let a chodím do Mezinárodní školy v Olomouci (ISO). Protože mám od narození cystickou fibrozu, přihlásili mne rodiče od školy s malým počtem dětí.
Do naší školy chodí asi 60 dětí, proto nemůžeme sehnat 100 podpisů.
Chtěl bych přihlásit Ms. Terezu – jak říkáme naší paní učitelce Mgr. Tereze Zemanové, která mne učila češtinu, vlastivědu a IPC. Byla mou třídní učitelkou. Učí nás nejlépe ze všech učitelů, které ve škole máme.
Chci ji přihlásit, protože je hodná. Často mi bývá ve škole špatně, Ms Tereza mi opatřila do třídy velký polštář, na kterém mohu při vyučování ležet. Pokud je mi hodně špatně, odvede mne do sborovny, kde ležím na gauči a ona tam je se mnou, přinese mi pití, polštáře a deku. Jak se mi udělá dobře, tak se vrátím do třídy. Kontroluje mne, abych ve škole správně inhaloval a po jídle bral Kreon.
Je přísná i spravedlivá, ale nikdy na mne nekřičela. Každý problém správně vyřeší. Učí nás nejlépe ze všech učitelů, které ve škole máme.
Příhoda
1. V rámci Dne dětí přivedla do školy své dva pejsky. Do té doby jsme si mysleli, že jsme nejposlušnější stvoření na světe. Když jsem ale viděli, jak ji poslouchají tato zvířátka, tak jsme byli velmi překvapeni. Už je nám jasné, proč s nimi vyhrává mezinárodní soutěže – s naší poslušností by nic nevyhrála.
Ms. Tereza přinesla překážky a ukázala nám, jak je pejsci hravě zvládají. Jeden to udělal bez chyby, ten druhý pouze s malou chybičkou. Pak je pustila, a na příkaz běhali rychle okolo hřiště. Tři nejposlušnější z nás jim mohli dát lehké příkazy a pejsci je poslechli.
Od té doby jsem poslušný až do ted, kdyby je vzala ještě jednou, abych měl šanci i já, je trénovat.
2. Některé děti si myslí, že není hodná, že je moc přísná. Když jsem sháněl podpisy pro tuto akci, tak těm co vázali se podepsat, jsem řekl, že když se podepíšou a Ms. Tereza bude bodovat, tak pojede na soutěž a nebude ve škole. Hned jsem měl ohromnou frontu na podpisy:)
3. Při návštěvě divadla, když jsem byl hodně menší, vybírali z jeviště, kdo bude dělat krkavce. Hlásil jsem se tak silně, že mne vybrali jako druhého krkavce. Jak jsem šel na jeviště, Ms Tereza značně pobledla, protože tušila problém. Jako krkavci, mi dali tatranku, kterou jsem přede všemi a s chutí snědl. (I přesto, že hned tak něco nesmím). V tu ránu Ms. Tereze došlo, že nevzal s sebou do divadla Kreon (lék, který musím bezprostředně užít s jakýmkoli jídlem). Ono ji totiž nenapadlo, že se v divadle při představení může i jíst. Až do konce pohádky, byla značně nervozní. Po skončení programu mne rychle popadla a spěchali jsme do školy pro Kreon. I když jsem ho vzal později, tak se mi nic naštěstí nestalo.