Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace
Školní 222
763 15
Slušovice
Zlínský kraj
Přihláška kompletní
Charakteristika
Paní učitelka Dagmar Ledabylová vyučuje na naší škole už od roku 2003 tělocvik. Narodila se 12. 4. 1978, vystudovala tělocvik na univerzitě v Olomouci. Před naší školou učila krátce i na jiných školách, nás a naši školu si však zamilovala. Pozor! Neoslovujte paní učitelku Dášo, nebo Dášenko! Je na to vyloženě alergická :-) ! Oslovovat pouze Dagmar... I když to zní tvrdě, paní učitelka určitě tvrdá není, má srdce na dlani s ochotou každému pomoci.
A jak vystihnout a charakterizovat paní učitelku jedním slovem? Jedině slovem AKČNÍ. Ráda se pustí po hlavě do jakékoliv akce, ať už sportovní nebo jiné. Jela s námi na adaptační kurz, natočila video Happy škola ZŠ Slušovice (mrkněte na youtube a bude Vám hned jasný význam slova akční), v tělocviku nás honí po kopcích okolo školy, absolvuje s námi sportovní soutěže. Loni jsme s ní vyhráli cenu za fandění v soutěži Vorvaň, letos jsme byli celkově čtvrtí. A co příští a přespříští rok? To už určitě s ní vyhrajeme. :-) Těšíme se i na lyžařský výcvik s ní za 14 dní. To je ve zkratce paní učitelka, její charakteristika a popis toho co jsme s ní zažili, v návaznosti na slovo AKČNÍ.
Příhoda
Paní učitelka nás loni vzala na výlet do Velkých Karlovic na chatu, která se jmenuje Příschlop. Na chatě není voda, elektřina ani záchod, jen dřevěná kadibudka. Hráli jsme hry, zpívali jsme u ohně táborové písničky a čistili si zuby u kanystru s vodou. Hygiena by radost neměla…
Jednou večer paní učitelka Ledabylová navrhla, že by uspořádala stezku odvahy. Všichni se těšili až do chvíle, kdy jsme vyšli po cestě ve tmě na menší kopeček. Na cestě byli zapálené svíčky a všude bylo ticho jako v hrobě. Paní učitelka nás strašila. Jedna spolužačka začala vyprávět hororové příběhy. Začali jsme se bát a nechtěli jsme ve tmě sejít z kopečku. Svíčky pomalu zhasínaly. Začínala být větší tma než byla. Najednou paní učitelka řekla, že stezku nebudeme scházet po dvojicích a že bude muset každý jít sám. Většina spolužáků sešla sama. Našla se část spolužáků, kteří ale museli jít s kamarádem, protože se báli. Zbýval jsem už jen já, paní učitelka a pan učitel, který jel na chatu s námi. Začal jsem učitele strašit, aby se také báli. Všichni tři jsme byli vystrašení a chtěli jsme mít už stezku za sebou. Nakonec se nejvíce bála paní učitelka Ledabylová, ta která nás nejvíce strašila. Smála se tomu, že jsme se nejdříve všichni těšili a poté všichni báli. Z této příhody máme jistě všichni velký zážitek a těšíme se na další společný školní výlet a také na stezku odvahy.