ZŠ Závodu míru
nábřeží Závodu míru 1951
53002
Pardubice
Pardubický kraj
Přihláška kompletní
Charakteristika
Naši paní učitelku vystihuje už její jméno. Každé písmeno vystihuje její vlastnosti:
M - milující A – atraktivní R – rozumná T - trpělivá I – inteligentní N – nadšená A - asertivní
Ale chybí nám další písmenka abecedy, která by popsala, že je naše paní učitelka obětavá, ohleduplná, spolehlivá a spravedlivá, houževnatá, charakterní a charizmatická, kamarádská, laskavá, pilná a pečlivá, uvědomělá, chytrá a charakterní, galantní, elegantní, milá, vtipná, unikátní, prostě jedinečná.
Paní učitelku jsme poprvé uviděli před pěti lety při našem nástupu do 1. třídy. Stála na stupínku, ostříhaná na ježka a s brýlemi. Nepřehlédnutelná, usměvavá, pohodová, autorita. Usadili jsme se do lavic plni očekávání, co ta škola vlastně je. A naši rodiče s rozpaky čekali, co bude dál, komu svěřují svoje zlatíčko, svého malého školáka.
Začalo pro nás pro všechny neznámé období. Vzájemného poznávání, očekávání, někdy s nějakou tou slzičkou. Paní učitelka nás však bezvadně naváděla formou her a s využitím svého entusiasmu do školních povinností. Vymýšlela akce nad náplň školních osnov a ve svém volném čase pořádala sportovní olympiády, lyžovačky, bruslení, zvala do třídy zajímavé osobnosti. Výlety, exkurze, každý měsíc návštěva kina, či divadel, akce vždy suprově připravené, nejen po stránce organizační, ale i naší přípravou. Nikdo asi nezapomene na každoroční předvánoční „Noc ve škole a cestu za světýlkem“, stanování na školním hřišti, či na víkendové raftování na Jizeře.
Paní učitelka nás provedla prvními pěti lety základní školy a nyní opět začíná s prvňáčky. Znala nás všechny mnohdy lépe než jejich vlastní rodiče. Byla nám opravdu tou mámou, kam si děti utíkaly hojit rány, ale neváhala rázně zasáhnout a potrestat. Celých 5 let vnímala všechny změny, kterými si naše třída procházela. Ve třídě došlo k úmrtí rodiče, ale i k radostnému narození. Řešila se šikana. Kouzlem své osobnosti stmelila naši třídu v duchu mušketýrského „všichni za jednoho a jeden za všechny“.
Povolání učitele není jednoduché a jen u někoho se skutečně spojí s životní láskou a s posláním. Naše paní učitelka svojí skromností, vůlí a neustálým nadšením dokazuje, že to prostě jde.
Příhoda
Naše paní učitelka nás často brala na celodenní výlety. Jedním z nich byla i návštěva Kutné Hory. Program byl plný informací, dojmů i zážitků. Navštívili jsme podzemí, kde se kdysi dávno těžila stříbrná ruda. Chodili jsme s lampičkou, ve které byla svíčka jako za dob horníků. A když jsme svíčky sfoukli, viděli jsme, jak vypadala černočerná tma. V muzeu jsme se dověděli, jak se ruda zpracovávala a jak se razily mince. Pak následovala prohlídka Katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, kde jsme měli možnost navštívit i podkrovní prostory a vidět obloukovou výzdobu i z venkovní strany. S paní průvodkyní jsme pak přešli do světoznámé kostnice, kde byla výzdoba sestavená jen z lidských kostí. Běhal nám mráz po zádech. Pro zlepšení nálady nás paní učitelka vzala na bobovou dráhu, kde jsme mohli jezdit celou hodinu, pořád dokola. To bylo úžasné. Tak jsme si užili super den s naší paní učitelkou. Pro nás šesťáky, kteří jsme si užili paní učitelku 5 let, to byla superúča.