Gymnázium
Ústavní 400
181 00
Praha 8
Hlavní město Praha
Přihláška kompletní
Charakteristika
Český jazyk a literatura. To je předmět, který vyučuje paní profesorka Janoušková na Gymnáziu Ústavní. Jenže ona to není jen čeština, co nám paní profesorka "lije do hlavy". Místo bezduchého biflování básniček dlouho a do hloubky rozebíráme každý text, který nám paní profesorka dá. Místo zkoušení u tabule cvičíme v hodinách rétoriku a "soft skills". A místo vynucování čtení nás k němu vede nenásilnou cestou, doporučuje nám co se jednomu každému z nás bude líbit - a doporučuje to skvěle, protože všechny výborně a do hloubky zná.
Existovalo by mnoho a mnoho způsobů, jak v těchto několika odstavcích paní profesorku pochválit a tak za všechny zmíním třeba komunikaci se studenty. Ano, někteří profesoři vlastní názor podporují. Jiní umožňují a další jeho projevování téměř zabraňují. Paní profesorka Janoušková nepatří ani k jedné této větvi. Ona vlastní názor vyžaduje, učí nás kriticky myslet a argumentovat - a když tak činíme, chová se k nám v tomto vždy jako k sobě rovným, bez ohledu na to, jaký je to názor a jak moc s ním souhlasí.
Abych tak trochu upadl do klišé, paní profesorka je také neuvěřitelně milá a vždy se na ní můžeme obrátit. Ostatně se to ukázalo v době, kdy jsme zakládali na škole studentský aktiv. Když jsme požádali paní profesorku o patronaci, hned souhlasila a ve všem nás vždy podporovala (a vlastně dosud podporuje). Dělá toho moc a spoustu, ale kdybych měl vypisovat vše, obávám se, že by tento text byl absolutně nečtitelný.
Příhoda
Příhod s paní profesorkou Janouškovou bylo spoustu - většinou jsou to ale příhody, které vyvolají nostalgický úsměv na rtech lidem, kteří je prožili a volně do éteru se tyto historky nehodí. Protože jsme v rámci našeho přípravného výboru nepřišli na nic lepšího, zveřejním velmi jednoduchou příhodu ze začátku letošního roku.
Psal se konec září roku 2014 a paní profesorka Janoušková probírala zrovna se septimou A členění textu. Všichni dávali pozor. Všichni až na jednouho studenta. Všichni až na Filipa.
V tuto chvíli se asi hodí poznamenat, že Filip je celkem snaživý, ale nepozorný student, který bez mobilu v ruce nevydrží ani pět minut, natož celou hodinu.
Filip se místo závěru hodiny věnoval vtipným videím na youtubu. A osud tomu chtěl, aby Filip zrovna teď narazil na video s kálejícím mlokem.
Zazvonilo.
"Ještě počkejte," promluvila netradičně paní profesorka po zvonení, "dneska pro Vás mám domácí úkol..."
"No to si děláš p*del!" zvolal Filip nadšený z nově nabyté informace, že mloci mohou kálet.
Zavládlo ticho občas rušené tichým zachechtáním. Filip si příliš pozdě a příliš pomalu uvědomil, co vlastně řekl a v jak nevhodné situaci to řekl.
"Ne Filipe," odpověděla paní profesorka pomalu, "p*del si fakt nedělám."
Zbytek třídy propukl v hlasitý smích, jen Filip se s kyselým úšklebkem červenal.
Asi bych měl ještě dodat, že Filip úkol příští hodinu stejně neměl...