ZŠ Dukelská
Dukelská 11
370 01
České Budějovice
Jihočeský kraj
Postupuje do semifinále
Charakteristika
Jak se říká, nikdo není dokonalý, my, vy, ani nikdo na téhle planetě, a ani náš pan učitel není dokonalý. Ale, proč se zabývat tím kdo dokonalý je a kdo není…?
Nebudeme chodit kolem horké kaše, přeci pro nás a vás je teď nejdůležitější jediná věc, a to je „Představit vám našeho nejlepšího učitele, o kterém si jako třída myslíme, že si účast v téhle soutěži zaslouží“.
Letos jsme poslední rok na prvním stupni základní školy Dukelská v Českých Budějovicích, a tak nás náš pan učitel JAN FRANC učí skoro všechny předměty kromě angličtiny, přírodovědy a výtvarky. Je to skvělý učitel a taky hudebník nejenom, když hraje se svojí kapelou někde na akcích, kam nás všechny zve, ale i o hodinách hudební výchovy ve škole nebo na hudebním kroužku školního orchestru.
Dělá mu radost, když ho zveme na svá vystoupení, vždy rád přijde i když to není tak blízko a musí sednout do auta. V každém kroužku všechny plně podporuje a zajímá se o nás.
Málo lidí si ze sebe umí udělat srandu a mezi ty co to umí patří i náš pan učitel. Například si na Halloween dal nasadit paruku a pak s ní chodil celý den (byla to veliká sranda vidět pana učitele s vlasy. Kdysi vždy o veliké přestávce vzal piano na chodbu a celou přestávku hrál a s ostatními učiteli zpívali. Chodilo se tam podívat spousty dětí a když všichni zpívali byla to velmi příjemná chvíle. A bylo jich mnohem více, ale kdybychom to měli vše vyjmenovat, byli bychom tu ještě po uzavření přihlášek.
Pan učitel je skvělý vůdce, který vládne pevnou rukou, ale zároveň se při každém kroku dokáže zasmát a strhnout s ním ostatní. A proto vůbec není překvapivé, když s každým jeho žertíkem rychleji utíká škola a smějeme se kolikrát ještě doma.
Příhoda
Společně jsme toho prožili spousty, například SUPER školu v přírodě, výlet do Krumlova, je toho mnohem více ale, kdybychom to měli všechno vyjmenovat budeme tu dlouho.
A tak jsme vybrali jednu z těch nejlepších:
Na konci třetí třídy nás s rodiči pan učitel pozval na poslední odpoledne před prázdninami na odlehlé sportovní hřiště, kde nechybí ani okénko s občerstvením.
Když jsme přišli, vypadalo to, že to bude skvělé odpoledne, které si moc užijeme a budeme na něj vzpomínat. Každý si našel zábavu ať to byl fotbal, obyčejná honička, či jen takové povídání.
Jenže poté se zatáhly mraky a začalo lít jako z konve. Všichni se schovali pod stříšku a říkali si jaké je to zkažené odpoledne. Dospělí si povídali a děti se koukaly, jak se v tom dešti pár hrdinů sklouzávají po bahně.
A pak se stalo něco nečekaného, tak nečekaného, že tohle by žádný jiný učitel neudělal:
Když se trochu déšť uklidnil, ozvalo se „3.A ke mně!“, zvolal. Všichni šli i když nikdo nevěděl co se bude dít. PAN UČITEL SE ROZBĚHL A HODIL RYBU DO KLOUZACÍHO, LEPKAVÉHO BLÁTA. „Všichni jsme na to zírali s otevřenou pusou ale, nikdo neváhal, a nakonec se sklouzli všichni.
Když se setmělo pan učitel hrál na kytaru a u toho zpíval a my jsme zpívali s ním. A nakonec to přeci-jenom bylo KRÁSNÉ odpoledne, na které budeme dlouho VZPOMÍNAT!